V roce 1994 dostal cenu Alfréda Radoka za roli Hamleta a v roce 2001 stejné ocenění za Marlowova Fausta. V roce 2007 získal Cenu Thálie za mimořádný mužský herecký výkon za roli v monodramatu Novecento (Magické piáno).




Herec David Prachař je neodmyslitelně spojený s pražským Národním divadlem. Účinkoval také v divadle Komedie a na Letních shakespearovských slavnostech. Objevil se v desítkách inscenací, často v hlavních rolích. Nyní slaví 67. narozeniny.
V roce 1994 dostal cenu Alfréda Radoka za roli Hamleta a v roce 2001 stejné ocenění za Marlowova Fausta. V roce 2007 získal Cenu Thálie za mimořádný mužský herecký výkon za roli v monodramatu Novecento (Magické piáno).
K jeho nejvýznamnějším rolím patří Hamlet v divadle Komedie, Macbeth v inscenaci Borise Rösnera na Pražském hradě, Solenyj v Čechovově Třech sestrách, Stavrogin v Dostojevského Běsech, Faust v Marlowově hře na Vyšehradě, Šašek v inscenaci Martina Huby Král Lear na Pražském hradě a také samozřejmě role Cyrana z Bergeracu. Které divadelní role Davida Prachaře během herecké kariéry provázely, se dozvíte v naší galerii. Všestranný herec slaví 67. let, zatančil si ve StarDance a užívá si chvilky vytoužené samoty.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Milenku platí manželka? Haváčová bere honorář z divadla, které vede Prachařova Rybová

David Prachař, syn proslulého Ilji Prachaře, pochází z hereckého rodu, kterého kořeny sahají i hlouběji, než by se na pohled zdálo. Nejenže jeho otec proslul jako Trautenberk z Krkonošských pohádek a jeho maminka Jana byla loutkoherečka a pocházela ze slavné herecké rodiny Želenských. Také jeho prarodiče byli nadšenými ochotníky.

David Prachař, syn proslulého Ilji Prachaře, pochází z hereckého rodu, kterého kořeny sahají i hlouběji, než by se na pohled zdálo. Nejenže jeho otec proslul jako Trautenberk z Krkonošských pohádek a jeho maminka Jana byla loutkoherečka a pocházela ze slavné herecké rodiny Želenských. Také jeho prarodiče byli nadšenými ochotníky.

Náročný program k hereckému povolání patří. „Já mám program hektický celý život, vždycky dělám víc věcí dohromady,“ tvrdí Prachař, který absolvoval herecká studia na pražské DAMU v roce 1982. Od té doby je v jednom kole. „Herci to tak mají: dělají divadlo, točí, zkouší, k tomu i nějaké jiné aktivity.“

O to víc oceňuje chvilky volna. „Já relaxuji nejradši tak, že jsem sám se sebou, jako na poušti. Tam se ostatně relaxuje nejlépe,“ konstatuje herec, který si samotu zvláště cení. „Rád si čtu, sám jedu na kole – tam nemohu s nikým jet, naštěstí, nemohu vzít někoho na rám. Vyhledávám samotu. To je to nejkrásnější, co člověk má."

Ve světově proslulé komedii Marca Camolettiho o tom, že není šikovné přivést si domů milence ve chvíli, když má váš manžel v ložnici svou přítelkyni, si Prachař zahrál úhybného alibistického úředníčka Bernarda. Jeho divadelní manželku ztvárnila Vanda Hybnerová, v rolích jejich „náhradních partnerů“ hrají Saša Rašilov a Linda Rybová. Ve skutečnosti jde přitom o jejich opravdové životní partnery.
Odpočinkovou komedii, jež se kompletně odehrává v jednom pokoji, hraje pražské Divadlo Palace už od roku 2009.

Kouzelná země je jevištní adaptací románu Jáchyma Topola Noční práce. Zobrazuje přízračný svět české pohraniční vesnice v čase přelomové dějinné události – okupace ČSSR vojsky zemí Varšavské smlouvy. Prachař zaujal rolí žoviálního i nebezpečného Polky. Premiéra proběhla zpočátku roku 2019 ve Stavovském divadle, nyní už se nehraje, záznam z derniéry lze zkouknout na stránkách Národního divadla.

Jedna ze základních divadelních her 20. století vznikla na pomezí divadla absurdity, existenciálního dramatu, klasické frašky a burlesky. Na Nové scéně Národního divadla se Nosorožec hrál v letech 2012-2014. David Prachař tu ztvárnil hlavní roli Bérengera.
Inscenace vypráví příběh lidí z malého města, kteří se náhle ocitli v podivných osidlech zla, které na sebe bere poněkud směšnou podobu nosorožce. Postupně se všichni ti dobří lidé mění v nosorožce a svůj úděl přijímají s děsivou samozřejmostí. Hra Eugena Ionesca z roku 1958 byla tehdy chápána jako podobenství neodvratného vzestupu diktatur dvacátého století.

Tragédie řeckého dramatika Sofokla zpracovává starou báji o krutém životním údělu muže, jenž nevědomky zabije svého otce a ožení se s vlastní matkou, aby se tak naplnila strašná předpověď delfské věštírny. Příběh vladaře, jenž musí nastolit řád i za cenu sebezničení, uvedlo Národní divadlo v roce 2019. Prachař zde hraje Diova kněze.

Známou Shakespearovu komedii Sen noci svatojánské s Davidem Prachařem a Hanou Vagnerovou v titulních rolích uvedl festival Letní shakespearovské slavnosti poprvé v roce 2013.

„Z premiéry Čechovova Racka ve Stavovském divadle se neočekávaně stala událost sezony. Inscenace Michala Dočekala je silná a také velmi současná, i když navenek působí možná docela ‚obyčejně‘,“ referovaly v roce 2011 Hospodářské noviny. Prachař si tu zahrál roli Trigorina.

Inscenace hry Toma Stopparda Rock‚n‘Roll, v níž Prachař ztvárnil hlavní postavu Jana, byla po třech úspěšných letech v historické budově Národního divadla přenesena na Novou scénu. Při svém uvedení se představení bezesporu stalo nejen kulturní, ale i společenskou událostí: od návštěvy autora na premiéře přes veřejná vyjádření aktérů událostí, které jsou ve hře zobrazeny, a zejména kultovním se stal koncert The Plastic People of the Universe, který se odehrával před každou reprízou inscenace.

A zase Shakespeare. Historická tragédie Shakespearova vrcholného období Coriolanus je obrazem člověka, který neunesl vlastní úspěch a své výjimečné nadání. V dramatu ztvárnil David Prachař titulní roli.

Hra o dvou jednáních, pojednávající o nekonečném, bezútěšném čekání na někoho, kdo by mohl vnést smysl do lidského života, se dočkala nesčetných, mnohdy protichůdných výkladů. V Národním divadle ztvárnili role starých tuláků a klaunů Vladimíra a Estragona sedících pod stromem a čekajících na kohosi zvaného Godot Davidové Prachař a Matásek.
„Herecké výkony Davida Matáska (Estragon) a Davida Prachaře (Vladimír) v Beckettově Čekání na Godota jsou trumfy první premiéry činohry Národního divadla v prostoru Nové scény, kam se její představení vracejí po bezmála dvaceti letech,“ psaly v recenzi hry Hospodářské noviny v roce 2010.

David Prachař se objevil i v roli Cyrana ve slavné romantické komedii Edmonda Rostanda Cyrano z Bergeracu. Nejnovější nastudování inscenace pod střechou Národního divadla mělo premiéru v roce 2002 a hrálo se dalších dvanáct let.

Inscenace Dostojevského Běsů v dramatizaci Alberta Camuse měla v Divadle v Dlouhé premiéru v dubnu 2002. Získala několik nominací na Cenu Alfréda Radoka a Marie Málková za roli Stavroginové tuto nominaci také proměnila. Hostující David Prachař ztvárnil jednu z hlavních rolí, Nikolaje Vsevolodoviče Stavrogina.

V klasické komedii ruského dramatika Alexandra Nikolajeviče Ostrovského Les si Prachař zahrál poutníka Šťastlivce. Inscenace měla premiéru v pražském divadle Komedie v roce 2001.

V roce 1998 se Prachař objevil v titulní roli Shakespearova Macbetha. Tehdy to bylo poprvé, kdy vystupoval na Letních shakespearovských slavnostech. O čtyři roky později si zahrál šaška v Králi Learovi, v roce 2013 athénského vládce Thesea ve Snu noci svatojánské.

Český divadelní bestseller. Jak to u nás doma vypadá a o čem všem jsme schopni se pohádat – to věděl Ladislav Stroupežnický už v roce 1887 a od té doby se mnoho nezměnilo. Prachař si v alternaci Davida Matáska zahrál roli Josefa Habršperka. Představení se hrálo dlouhých 12 let.

Příchod do nově se formujícího divadla Komedie v roce 1994 (setrval zde až do roku 2002) nemohl být úspěšnější. Za titulní roli Hamleta získal v tomtéž roce svoji první cenu Alfréda Radoka.

Druhá cena následovala o sedm let později. Cenu Prachař převzal za titulní roli v Marlowově hře Tragická historie o doktoru Faustovi. „David je z těch herců, kteří role tvoří. Je to výsostný partner celé inscenace, výjimečně talentovaný herec, zároveň umělec i v tom, že vnímá, co je kolem něj, dokáže to reflektovat, svůj výkon tomu ne podřídit, ale nějakým způsobem se v tom inspirovat, a také inspirovat lidi kolem sebe. To znamená i mne,“ pronesl o Prachařovi režisér inscenace Michal Dočekal v roce 2001.

Starořecká Euripidova hra sleduje Orestesovy události poté, co zavraždil svou matku. Prachař ztvárnil hlavní postavu Orestése, Agamemnónova syna. Po jeho boku se objevila herecká esa jako Eliška Balcerová, Zdena Hadrbolcová, Petr Čepek nebo Oldřich Vízner. Hra měla premiéru v roce 1991.

Kráska a zvíře měla premiéru 10. prosince 2022 na prknech pražského Národního divadla. David Prachař si zde zahrál titulní roli hororového Zvířete. „Coby zmítající se stvoření v monumentálním prázdném prostoru se zkrvavenou bílou stěnou za zády působí jeho promluvy děsuplně,“ uvádí v recenzi redaktorka Aktuálně Marcela Magdová. Krásku ztvárnila Anna Fialová.

Po boku Saši Rašilova, Filipa Rajmonta, Igora Orozoviče, Františka Němce či Jiřího Štěpničky si David Prachař zahrál v inscenaci Národního divadla Očitý svědek. Jde o audiovizuální projekt s podtitulem „Dokumentární anatomie masové vraždy pro jeden monitor a 34 mluvících hlav“ vytvořený místo inscenace, která nemohla být realizována a prezentována ve standardních podmínkách. Momentálně je možné ji shlédnout online na stránkách Národního divadla.









