Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Igor Bareš se děsí dědičné nevyléčitelné nemoci. Ohroženy jsou jeho děti

Igor Bareš
Igor BarešFoto: GWUZD PAVEL
Igor Bareš
Igor BarešFoto: GWUZD PAVEL

Žádné bujaré oslavy ani plné stoly. Herec Igor Bareš si své šedesátiny užívá po svém – v úzkém kruhu rodiny a hlavně v režimu, který mu diktuje Crohnova choroba. Kvůli ní si totiž někdy před vystoupením raději odpustí jídlo úplně. Přesto neztrácí nadhled a věří, že i s nevyléčitelnou diagnózou se dá žít naplno.

Přidejte si obsah webu Žena.cz do oblíbených na Google zprávách
Reklama

Herec Igor Bareš právě dnes slaví své šedesáté narozeniny. Sám o sobě tvrdí, že je introvert a nemá rád velkou společnost, a tak je pravděpodobné, že se žádný narozeninový večírek konat nebude. Místo materiálních dárků si potrpí spíše na zážitky se svou rodinou. A přání pevného zdraví pro něj rozhodně není jen prázdnou frází, protože sám už desítky let žije s nevyléčitelnou nemocí. Bareš totiž trpí chronickým zánětlivým onemocněním střev. 

On sám to tak dělá, což rozhodně není ten nejzdravější způsob. „Já teda mám sto kilo, nevypadám, že bych nejedl, ale je to možná tím, že se stravuji nepravidelně. Je prostě lepší nejíst než být omezen indispozicí. Dá se to zvládnout. Podařilo se mi tu nemoc udržet ve stadiu klidu už sedmadvacet let díky profesoru Martinkovi, nemocniční péči a biologické léčbě. Samozřejmě existují pacienti, kteří to mají v horším stadiu a mají různé pomůcky,“ popisuje možnosti současné medicíny. A jak vypadá zmíněná biologická léčba? „Jsou to kapačky, které stojí hodně peněz, ale hradí je pojišťovna. Jednou za měsíc nebo za dva jdete na kapačku, která vám do žíly kape asi hodinu. Odcházíte z nemocnice jako úplně nový člověk. Mně to zabralo fantasticky.“

Reklama

Kromě fyzických obtíží, které mu nemoc způsobuje, je tady ještě trvalý stres ze strachu o vlastní děti. „Ano, je to dědičná nemoc. Tak to víte, že mě to napadlo. Můj děda to měl přes koleno. V rodině jsme měli rakovinu. Můj bratr zemřel na rakovinu v devíti letech, rok před mým narozením. Babička tu nemoc měla, děda se otrávil plynem, protože měl strach, že ji má taky. Crohnova nemoc se tehdy neřešila, ale mám pocit, že něco podobného měl i můj otec. Vlastně to tedy není přes koleno, když to měl on, a pak jsem to dostal já,“ svěřil se se svými obavami. 

Zdroj: Blesk

Reklama
Reklama
Reklama