Evík ze Slunce, seno slaví 71. Kretschmerová nikdy neměla děti, před muži dala přednost svobodě a víře

Prvního září slaví rodačka z Prahy 71. narozeniny. A zatímco její filmový Evík dávno patří do české filmové historie, Kretschmerová sama do důchodu rozhodně nezmizela. Studio Ypsilon ji stále uvádí mezi svými aktivními herečkami a na jeho jevišti strávila už téměř půl století.

„Odmalička jsem měla divadlo hluboko v srdci. Tím, že mi to vyšlo, že jsem vystudovala divadelní fakultu a již ve čtvrtém ročníku dostala angažmá, mi to divadlo zůstalo. Na celý život,“ vzpomínala. DAMU dokončila v roce 1978 a krátce poté zakotvila ve Studiu Ypsilon.

Evík jí zůstal na celý život

Před kamerou se objevovala už od konce sedmdesátých let – zahrála si například v Láskách mezi kapkami deště, Postřižinách, Kalamitě nebo Tajemství hradu v Karpatech. Opravdovou lidovou popularitu jí ale přinesl až Zdeněk Troška a jeho Hoštice.

Režisér prý od začátku věděl, koho chce do role potrhlého Evíka obsadit. „Je to moje láska obrovská. Bezchybná žena, se kterou je sranda. Vidím ji jako takové velké udivené dítě, věčně se smějící,“ popsal Kretschmerovou Troška.

Herečka sama se později přiznala, že jí dlouho nebylo úplně příjemné, když na ni lidé na ulici volali jménem filmové postavy. S věkem se její pohled změnil. Když loni slavila sedmdesátiny, říkala už s úsměvem: „Vůbec mi nevadí, že mě lidi oslovují Evíku, jsem na to hrdá.“

A v roce 2026 si Evíka dokonce znovu zahrála. Společně s Jiřím Lábusem se vrátila k dvojici Evík–Béďa v amatérsky natočené poctě Slunce, seno, kterou vytvořili nadšenci z Prusinovic. Kretschmerová podle organizátorů navíc pomohla přesvědčit k účasti právě Lábuse.

Kretschmerová však dávno prokázala, že není jen představitelkou bláznivých komediálních figurek. Za roli paní Štádlerové v surrealistickém Otesánkovi Jana Švankmajera získala nominaci na Českého lva za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon. Cenu nakonec získala Zuzana Kronerová za Divoké včely.

Výraznou stopu zanechala také v dabingu. Jejím hlasem v češtině opakovaně promlouvala například Barbra Streisandová. Kretschmerová si z jejich určité fyzické podobnosti dokázala udělat legraci: „Máme stejně ošklivé nosy.“

Součástí měly být i absurdní úkoly – například získat živou slepici nebo přijít k benzinové pumpě se zapálenou cigaretou. Když se z účastníků stávaly známé tváře, podobné vylomeniny raději skončily. Kretschmerová měla v mládí také velkou zálibu v trampingu a vzpomínala na spaní v přírodě či čaj z jehličí.

Zobrazit
28 fotografií

Muž ani děti do jejího veřejného příběhu nepatří

Zatímco o práci dokáže mluvit s humorem a otevřeně, kolem partnerského života vždy držela téměř neproniknutelnou zeď. Kretschmerová se nikdy nevdala a nemá děti. V médiích se dlouhá léta opakuje příběh o jedné velké nenaplněné nebo nešťastné lásce, po které měla na partnerský život zanevřít. Sama herečka ale detaily nikdy veřejně nepotvrdila, a proto je fér tento příběh brát spíš jako součást její mediální legendy než jako doložený fakt. O svém životě říkala pouze: „V soukromí jsem velmi spokojená, opravdu si nemám na co stěžovat.“

Žije sama v Praze, ale představu osamělé herečky odmítá. Kolem sebe má desítky let stejné přátele a kolegy – zejména dlouholetý vztah s Ypsilonkou jí vytvořil něco jako druhou rodinu.

Když loni slavila sedmdesátiny, chtěla ostatně kolegy pouze nenápadně pozvat na malé občerstvení. Ti ji ale překvapili dortem a společnou oslavou. „Nerada na sebe strhávám pozornost, ale tohle bylo krásný,“ přiznala tehdy.

Pro podobnou verzi ale není veřejně dostupné přesvědčivé potvrzení a samotná Kretschmerová ji odmítala. „Víte, víra je věc každého člověka, je to svým způsobem velmi intimní věc, já se s tím nikdy netajila a s vírou žiju ráda a naučila jsem se třeba i milovat své nepřátele, ale hlavně odpouštět,“ vysvětlovala.

A na označení sektářka reagovala jednoznačně: „Pokud někomu připadá to, že jsem sektářka, když mé vyznání je evangelické, tak jako někoho je římsko-katolické, pak je to na jednu stranu smutné, na druhou se tomu musím smát.“

„Posledních dvacet let upřímně věřím v Boha, což ze mě možná vyzařuje,“ vysvětlovala. Hned ale přiznala, že zázrakům přece jen trochu pomáhá kvalitní kosmetikou, mastnými maskami a olejovými zábaly. Ani po sedmdesátce z ní přitom energie nezmizela. Na konci roku 2025 sama se smíchem komentovala své dlouhé působení v Ypsilonce slovy: „Ale nevypadám na to, že?“

A možná právě v tom spočívá kouzlo ženy, kterou Zdeněk Troška popsal jako „věčně se smějící dítě“. Jaroslava Kretschmerová dokázala téměř celý život stát před publikem, a přitom si to nejintimnější nechávat pro sebe. Diváci znají Evíka, Dorotu, její výrazný hlas i smích. Co se ale odehrává za nimi, si herečka už desítky let rozhoduje sama.