reklama

11 portrétů známých osobností: Věřili byste, že takhle kreslí finanční ředitel?

Neživí se kreslením, i když by s přehledem mohl. Michal Štumpf pracuje jako finanční ředitel jednoho známého oděvního řetězce a kreslení portrétů má jako svého koníčka. Podívejte se, jaký má talent.

Prohlédnout grafiku
Foto: Michal Štumpf

Kdyby se Michal Štumpf živil jako umělec, nebylo by na tom vůbec nic divného. Ale řekli byste, že je tenhle nadaný výtvarník finančním ředitelem a kreslí si jen tak pro radost?

Michal Štumpf

Michal Štumpf

Osmatřicetiletý Michal pochází z Lipoltic na Pardubicku, ale už několik let žije se svou rodinou v Praze. Otec tří malých dětí a finanční ředitel jednoho velice známého a oblíbeného oděvního řetězce má kreslení jen jako koníčka. Kromě toho miluje hory a turistiku, rád si přečte dobrou knížku a hraje na kytaru.

Jeho obrázky na Instagramu (@michalstumpf) mě baví, stejně jako tisíce dalších lidí, kteří ho sledují.    

Nedávno jsem šla po Karlově mostě a pozorovala tamní portrétisty a karikaturisty. Myslím, že byste tam klidně mohl kreslit. Napadlo vás někdy, že to uděláte?
Moji známí si ze mě někdy utahují, že bych si tam měl jít vydělávat místo toho, čím se živím teď. Mě to ale nikdy nenapadlo. Tito pouliční umělci pracují velmi rychle a se svými třemi až čtyřmi hodinami na jeden portrét bych si asi moc nevydělal. Navíc jsem se někde doslechl, že dostat "flek" na Karlově mostě není úplně jednoduché a zadarmo.

Jak jde dohromady takový výtvarný talent a práce finančního ředitele?
Říká se, že účetní by neměl být moc kreativní. Já si to úplně nemyslím. Každopádně jsem se někde dočetl, že při kresbě se zapojuje jiná část mozku než v práci, kde pracuji hlavně s čísly, takže se to vlastně doplňuje. Určitě to ale je dobrý způsob odpočinku.

Ví se o vašem talentu v práci? Chodí za vámi třeba kolegové, že chtějí portrét?
Kolegové o mém koníčku vědí a čas od času nějaká zakázka přijde. Musím si v práci udržovat dobré vztahy.

Kreslíte portréty na zakázku?
Před pár lety jsem si myslel, že si budu portréty přivydělávat. Po nějaké době jsem si uvědomil, že mě to nebaví a nikam se neposouvám, protože jsem se nechal svazovat očekáváním zákazníků. Skoro jsem kreslení pověsil na hřebík. Pak jsem se zakázkami přestal a tahle pauza mi dala nový náboj. Od té doby vidím největší pokrok. Občas něco nakreslím pro přátele za lahev dobrého vína nebo pro rodinu, ale jinak se tomu zatím snažím vyhýbat. Je to zatím jenom můj koníček.

Jak vypadaly vaše výtvarné začátky?
Kreslil jsem od malička a vždy mě bavily portréty lidí a kresba zvířat. Po maturitě jsem se hlásil na výtvarnou školu, ale neuspěl jsem. Tak mě to zklamalo, že jsem s kreslením na více než 10 let přestal. Znovu mě napadlo se k tomu vrátit asi před sedmi lety, když jsem byl nemocný a nebavilo mě se koukat na televizi. Znovu mě to chytlo a zatím nepustilo.

Po kom jste zdědil talent?
Těžko říct. Asi spíš po otci, ale ten se tomu, pokud vím, nikdy dlouhodobě nevěnoval. I můj bratr dobře kreslil, ale také u toho nezůstal.

Nemrzí vás někdy, že vám umělecká kariéra utekla?
Jak kdy. Někdy si říkám, že by bylo skvělé utéct z korporátního světa a dělat svůj koníček jako živobytí. Znám lidi, kteří to udělali, a obdivuji je za to. Na druhou stranu uživit rodinu je s mojí současnou profesí snadnější a mám alespoň pěkného koníčka.

Máte velkou rodinu, kde berete čas na kreslení?
Kreslím v podstatě jenom v noci, když dáme děti spát. Není to úplně ideální, protože jsem často unavený z práce a to kreativitě moc nepřidává. Někdy se navíc kreslení protáhne do ranních hodin, což zase druhý den nezvyšuje moji produktivitu v práci. Je to někdy trochu začarovaný kruh. Ale hrozně mě to baví.

Vedete k umění i své děti?
Snažím se, ale nijak je nenutím. Dcery tak nějak samy rády kreslí a malují, takže to jde vlastně samo. Syn je zatím příliš malý, takže ho spíš baví ničit to, co mu nakreslím.

Koho kreslíte nejraději?
Krásné ženy, charismatické muže, děti - vlastně všechny lidi. Někdy známé osobnosti, děti mých přátel nebo vlastní děti. Jindy si i fotím lidi v metru jako předlohu ke kresbě.

A naopak, koho byste nikdy nenakreslil?
Asi s nacismem nebo komunismem spojené osobnosti. Když už, tak jako karikaturu.

Chodíte na výstavy, co vás baví nejvíc?
Chodím, ale mám na to momentálně málo času. Děti jsou zatím malé na to, aby je to zaujalo. Mám rád celou škálu umění od starých mistrů po současné umění. Nejvíc mě asi baví výtvarné umění první poloviny 20. století, ale také třeba street art.

Michalovy portréty najdete v naší grafice.

reklama
reklama
reklama