reklama
 

Zakládáme živé ploty: Túje, cypřišky nebo jalovec?

Chystáte se vysazovat živý plot, pak pro vás máme praktické rady: Kdy sázet, jaké rostliny a vhodný způsob zastřihování.

Foto: ISIFA/Thinkstock

Bydlíte velmi blízko sousedů? Zajistěte si soukromí v podobě živého plotu. Poradíme vám, jaké rostliny vybrat a jak se o ně postarat.

Pokud nemáte zbytečné finance na utrácení, pak nakupujte rostliny, které jsou "prostokořenné" (nejlevnější varianta). Hned v závěsu jsou rostliny s kořenovým balem a mezi nejdražší patří ty v kontejneru. Měli byste vědět, jak daleko od sebe se vybraný druh sází, podle toho si snadno dopočítáte, kolik jich bude potřeba.

Výhodou je, že se rostliny dají koupit kdykoliv v průběhu roku. Přesto většina odborníků radí, abyste si pořídili dvě sazenice navíc, kdyby některá z těch původních přesazování nepřežila. Nejvhodnější dobou sadby je jaro nebo podzim.

Vybíráme správné rostliny

Před prvním nákupem si rozmyslete, zda chcete stálezelenou okrasu, kvetoucí nebo vám nebude vadit, když na podzim opadá. Výběr ovlivňují klimatické podmínky, ale také architektura domu i styl a okolí. Do menší zahrady se hodí tvarované ploty, do velkých můžete použít divoké, volně rostoucí rostliny.

Stálezelené rostliny:

  • Túje: Velmi často si ji vybíráme, ale potřebuje kvalitní a vlhkou půdu a dostatečně prosluněné stanoviště. V nestřeženém okamžiku vám vyrostou do nezvladatelné výšky nebo ji špatně zastříhnete a ztratíte nadobro tvar.
  • Cypřišek: Některé druhy rostou spíše do kužele a nejsou dostatečně husté. Musíte je sázet blíže k sobě.
  • Jalovec: Modrozelená rostlina se hodí do nižších nebo středně vysokých živých plotů, protože roste spíše do špičky než do výšky.

Čtěte také: Hitem českých zahrad jsou túje: Jak je správně pěstovat

Listnaté ploty:

  • Skalník: Je nenáročný na půdu a na jaře kvete jemnými bílými květy. Na podzim vás mile překvapí červené plody. Díky němu získáte vysokou ochranu před zvídavými sousedy.
  • Habr: Patří mezi nejpoužívanější listnaté druhy, protože se velmi dobře tvaruje a je nenáročný na půdu i na své působiště. Hodí se převážně do vysokých plotů.
  • Tavolník: Dorůstá do jednoho metru a přes celé léto vám nádherně růžově pokvete. Bude příjemným nižším plotem či předělem zahrady, který není nutné zastříhávat. Dopřejte mu slunečních paprsků.
  • Dřišťál: Patří mezi zelenolisté a opadavé rostliny, které nejsou náročné na pěstování ani na zastřihování. Existuje spousta druhů. Některé se dobře tvarují, jiné rostou volně.
  • Mochna dřevitá: Keříkovitá rostlina, která kvete bíle nebo žlutě a není náročná na vlhkou půdu. Hodí se pro nižší okrasu.
  • Hloh: Jedlý živý plot? Ano, jeho červené plody se dají využít i v kuchyni. Na jaře vás odmění bílými hustými květy. Rostlina se dobře tvaruje a poměrně rychle roste.
  • Ptačí zob: Kdo by neznal bílé kuličky, které praskají. Tato nejrozšířenější rostlina, určená pro živý plot, dorůstá do výšky až 3 m. Potřebuje kvalitní půdu a světlé místo.

Jak daleko od sebe vysazujeme živý plot?

  • rostlinky do 40 cm - 6 sazenic do 1 běžného metru
  • rostlinky do 60 cm - 5 sazenic do 1 běžného metru
  • rostlinky nad 120 cm - 3 sazenice do 1 běžného metru
  • rostlinky přes 4 m - 2 sazenice do 1 běžného metru

A jak postupujeme?

  • Před sázením půdu zkypříme a přihnojíme.
  • Rostliny opatrně vyklepneme z kontejnerů a odstřihneme suché a poničené části kořenů.
  • Vložíme do připraveného příkopu tak, aby kořeny netrčely ven ze země.
  • Pokud je některá rostlina křivá, postaví se tak, aby byla zahnutá ve směru řady.
  • Zkontrolujeme, zda je sazenice rovně, přihrneme zeminu a opatrně přišlápneme.
  • Důkladně zalijeme.

Opadavé křoviny vysazujeme na podzim nebo brzy na jaře. Stálezelené dřeviny zakládáme v dubnu až květnu a ty, které mají kořenové balíky nebo jsou v kontejnerech, můžeme sázet i v létě. Před umístěním do zeminy, namočíme kořenové baly do kýble s vodou (nikdy nesmí být suché) a ponecháme je tam tak dlouho, dokud voda bublá (vzduch z kořenového balu).

POZOR: Pokud vysazujete jehličnany v létě, zakryjte je ochranou proti slunečním paprskům (pytlovina). Ztratily by vláhu dříve, než by se uchytily v zemi.

Tvarování není věda

Stálezelné živé ploty se rok po výsadbě zkracují jen nepatrně, a to spíš jejich postranní linie. Špička se upravuje až tehdy, když doroste do požadované výšky. Zastřihávejte je v době vegetačního klidu. Jehličnany a túje se upravují koncem října.

Listnaté rostliny a keře je nutné zkracovat dříve. Hned po výsadbě se jim zastřihnou hlavní výhony a silné boční větve. Většinou se doporučuje zakrátit až o třetinu jejich výšky. Díky poctivé péči, se vám odmění bohatou korunou a hustším porostem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

7 rad, jak opticky zvětšit malý byt: Tyhle fungují!

Vyžeňte klíšťata ze zahrady: 4 dobré rady!

Vychytávky na grilování. Tyhle vás budou bavit!

Pomsta odhozené manželky. Dianne se po rozvodu kvůli mladší milence náramně baví | Video: Instagram/Dianne Laurance
reklama
reklama
reklama