reklama

Muž v kuchyni? Není to zvláštní úkaz, jen má svá pravidla, říká Studeník

Vaření je u nás mužů způsob, jak doslova zakoušíme svět včetně jeho mystérií.

Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Jak vaří muži?


Zřídka

Není to pro nás součást každodennosti. Když vaří žena, je to projev každodenní starostlivosti. Starosti o děti, rodinu, o druhé. Je to akt lásky a péče. Když vaří muž, tak jen pro vlastní radost a potlesk druhých.

Dlouho

Když už se rozhoupeme, tak ať se s námi houpe celá posádka. Všichni gastronauti si přece rádi šest hodin počkají na taženou pikaňu či karabáček připravený metodou sous-vide. Muži milují všechny pomalé trendy jako "slow cooking", "slow working", "slow living". Život si musíme užít, nikoli přežít. Vaření není jen nudná sekvence pohybů, jejímž jediným cílem je pár minut slasti při tabuli a pocit plného žaludku. Nelze je přirovnávat k manuální práci instalatéra, která je "nutným zlem" v cestě k vesele zurčícímu kohoutku. Práce se šalotkou, rozmarýnem či extra panenským olivovým olejem je symfonií nejen pro chuť, ale také hmat, čich a sluch. Ztřeštěný erós jinocha se věkem transformuje v dlouhé, požitkářské "slow" obcování muže s dary luhů a hájů, lesů a moří, a to všemi smysly najednou. Mazlíme se s entrecôte, nasáváme omamnou vůni lanýžů a posloucháme jemně bublající vývar. A k tomu popíjíme sametové primitivo. A tak není divu, že pospícháme pomalu.  

Hyperlokálně

Asi jste slyšeli o poslední kulinářské módě používat pokud možno místní, lokální suroviny. René Redzepi, šéfkuchař věhlasné kodaňské restaurace Noma, tento kuchařský trend lokálních a sezonních surovin nazývá Nova Regio. Čeští muži vaří ale ještě z lokálnějších ingrediencí. Ne, nechodíme na farmářské trhy na náměstí, ani vedle k řezníkovi. Nemyslete si, že bychom si doma ve skleníku pěstovali rajčátka a chovali slepičky. Kdepak. Pixely mobilu, co právě držím, jsou ještě blíž, půl metru před nosem. A tak klik, klik a Rohlík už zvoní. Jsme hyperlokální.

Tomáš Studeník

Tomáš Studeník

  • Radikální inovátor a zakladatel FuckUp Nights Prague.
  • Organizuje inovační maratony CEE Hacks, kde studenti celého světa řeší problémy v nejrůznějších oblastech. 
  • Je hrdým ambasadorem projektu Zálohujme.cz.
  • Šéfuje konzultační společnosti Insane Business Ideas a jako kreativní ředitel působí v digitálním butiku Confidence Digital.
  • Spolupracuje také s vládními organizacemi Czechinvest, Technologická agentura ČR nebo European Space Agency.
  • V roce 2014 představil v ČR zábavně-naučný formát FuckUp Nights, kde se veřejně sdílí neúspěchy v byznysu a životě.
  • V roce 2018 vydal Velkou knihu fuckupů s nejlepšími příběhy nezdarů.

Archetypálně

Muži si rádi připomínají časy, kdy něco znamenali. Dávní lovci, ochránci a zachránci. To vše v nás probouzí rozfajrovanej gril. Taky nám ve stylizaci pomáhají televizní reklamy, kde je mužství znázorněno partičkou pivem zalitých kámošů z fotbalu, co trápí buřta na otevřeném ohni kdesi u Berounky. Vaření je bytostně spjaté s ohněm a s ohněm si rádi hrajeme od dětství. Proto nás nebaví zelenina, ovoce a celá studená kuchyně. Chybí jim jiskra pravěkého ohně.

Cestovatelsky

V časech, kdy trčíme doma a sledujeme vývoj ukazatele r, skrze vaření také cestujeme: dnes budou italské bucatini all’amatriciana a zítra japonské marugame udon. Pokud muž touží vyrazit za dobrodružstvím do Thajska, tak čekejte pikantní red curry. Pokud chce surfovat na Havaji, tak vám naservíruje surf and turf.

Filozoficky

Už pro Aristotela bylo záhadou, proč se nestávám salátem, když jej pozřu. Měl za to, že trávení je vaření, které se odehrává uvnitř lidského těla. V žaludku máme malou kuchyňku, která znovu vaří jednou uvařená jídla. Vaření je tak naším bytostným rysem. Jen při vaření mohu porozumět tomu, co se děje uvnitř mě samotného. Cítím vztek? Naštvanost je moc velký plamen pod hrncem. Je mi do zpěvu? Radost je bábovka, co se vyloupne z formy. Jsem nešťastně zamilován? Láska je těžká jak vaječná omeleta. Při vaření tak člověk přichází na kloub věčným záhadám: Hodím na pánev cibuli, česnek a rajčata a mnohé stává se jedním. Dusím guláš a hned se ozývá druhý termodynamický zákon, který tvrdí, že všechno spěje k chaosu neboli lahodné omáčce. Ale i vaření má své záhady. Například proč je číslo tři v kuchyni tak všudypřítomné? Pýthiina věštecká stolička měla také tři nohy. Křesťanství má svatou trojici. Tři chody má večeře - předkrm, hlavní jídlo a dezert, a tři komponenty najdeme také na talíři - maso, omáčku a přílohu. 

Kreativně

U plotny se muž mění ve velkého impresária. Jsa zdánlivě naočkován vedle dvou dávek Pfizeru také vynalézavostí Přemka Forejta z Masterchefa, pokouší se o vlastní "signature dish". Co kdybych ten řízek obalil v mandlích? Co nejdřív tu řepu naložit do koňaku? A co takhle dekonstruovat španělského ptáčka a naředit mu jižanskou krev severskou treskou? Vím, těžko se na to dívá, a ještě hůře se to jí. Ale dopřejte nám to. Za život nic krásného, zábavného ani užitečného nejspíš nevynalezneme. Svět nespasíme. Ale vaření má pro nás větší hloubku, než si myslíte. V budoucnu kuchaři zmizí úplně. Vařit vám budou roboti. A podávat se budou od rána do večera jen amarouny.

Dobrou chuť!

Grabmüllerová: Řešila jsem jen to, jak jíst co nejméně. Sportovců jako já je spousta | Video: Michael Rozsypal

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama