reklama

BLOG Olgy Porrini: Pojďte se mnou do Břevnovského kláštera

Klášter je místo, kde žije komunita mnichů nebo mnišek, ale i laiků, kteří žijí společně a věnují se pracovní a duchovní činnosti. Liší se tak od poustevníků žijících osamoceně. Obyvatelé křesťanských klášterů se od sebe odlišují dle řeholního řádu, a tak známe nejrůznější řády, jako benediktiny, karmelitány, cisterciáky, františkány, voršilky apod.

Kostel sv. Markéty a (arci)opatství benediktinů v Břevnově Markétská 28, čp. 1, Praha 6-Břevnov  Stavba je nejstarším mužským řádovým domem, založeným na našem území. Podle písemných zpráv se tak stalo zásluhou Boleslava II. a sv. Vojtěcha roku 993. První stavby byly ale dřevěné. Až opat Meginhard nechal nahradit dřevěné provizorium zděnými stavbami. (Archeology odhalenou kryptu klášterního kostela, nejstarší stavební část kláštera, je možné datovat před rok 1045.) Zásadnější charakter měla přestavba v době kolem roku 1300. Za husitských válek, v roce 1420, byl klášter vypálen. Pražská komunita se zotavovala až na konci 15. století. Rozvoj klášterního kompexu začal až v roce 1700, s nástupem opata Othmara Daniela Zinkeho. Ten se v roce 1702 obrátil na architekta a stavitele Pavla Ignáce Bayera. V květnu 1708 byl položen základní kámen ke kostelu. Přestože stavba konventu probíhala podle Bayerových plánů, vlastní vedení převzal Kryštof Dientzenhofer, který byl v roce 1710 jmenován stavitelem břevnovského opatství.
Kostel sv. Markéty a (arci)opatství benediktinů v Břevnově Markétská 28, čp. 1, Praha 6-Břevnov Stavba je nejstarším mužským řádovým domem, založeným na našem území. Podle písemných zpráv se tak stalo zásluhou Boleslava II. a sv. Vojtěcha roku 993. První stavby byly ale dřevěné. Až opat Meginhard nechal nahradit dřevěné provizorium zděnými stavbami. (Archeology odhalenou kryptu klášterního kostela, nejstarší stavební část kláštera, je možné datovat před rok 1045.) Zásadnější charakter měla přestavba v době kolem roku 1300. Za husitských válek, v roce 1420, byl klášter vypálen. Pražská komunita se zotavovala až na konci 15. století. Rozvoj klášterního kompexu začal až v roce 1700, s nástupem opata Othmara Daniela Zinkeho. Ten se v roce 1702 obrátil na architekta a stavitele Pavla Ignáce Bayera. V květnu 1708 byl položen základní kámen ke kostelu. Přestože stavba konventu probíhala podle Bayerových plánů, vlastní vedení převzal Kryštof Dientzenhofer, který byl v roce 1710 jmenován stavitelem břevnovského opatství. | Foto: Foibos

Nedávno jsem se vrátila z Krkonoš, které jsem během svého čtrnáctidenního pobytu v rámci možností prochodila křížem krážem. Ale o tom psát nebudu (možná jindy). Že jsou krásné, o tom není pochyb. Měla jsem také možnost zavzpomínat, jaké byly hory před xx a více lety (za to xx si dosaďte potřebná čísla), neboť jsme tam jezdili s rodiči skoro pravidelně, jen pokaždé do jiného koutu. Později pak jako náctiletá děvčata sama. A proto jsem si při této příležitosti uvědomila, jak "vše plyne" a vše se mění. No jo, dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. 

Olga Porrini

Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

To jen tak na úvod mého pozvání do Břevnovského kláštera. Člověk si myslí, že v Praze už všude byl, a zdaleka to tak není. Břevnovský klášter byl založen roku 993 svatým Vojtěchem, i když tenkrát ještě svatý nebyl. Jeho spoluzakladatelem byl kníže Boleslav II. Také sochy obou zakladatelů v klášteře najdete. Vojtěch pocházel z roku Slavníkovců a milovníci historie vědí, že se jedná o rod, který byl Přemyslovci v Libici vyvražděn. Pravděpodobně v rámci boje o moc. Nic nového pod sluncem, že? Přežili jen Soběslav, Radim a právě Vojtěch. Vojtěch, v zahraničí známý spíše pod svým biřmovacím jménem Adalbert, byl druhým pražským biskupem. A jak jsem už uvedla, založil s Boleslavem II. český mužský klášter benediktinů. Pokud vás zajímá historie celého objektu, tedy i chrámu sv. Markéty a nového konventu, vypravte se tam podívat. Průvodce ví snad úplně všechno a navíc výklad podává srozumitelnou formou, prostě má nejen vědomosti, ale umí je i prezentovat a vysvětlit.

Jak šel čas s bratry benediktiny (v současné době jich tam žije deset), tak i klášter dostával podobu dle architektonických slohů, které v tom kterém století převládaly. Pravda, z toho románského a zejména gotického už tam moc nezbylo, ale baroka si můžete náležitě užít od slavných stavitelů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. No, je to krása, i když já raději vznešenou a jednoduchou gotiku. Zvláště nádherný je sál tereziánský, jemuž vévodí obraz císařovny Marie Terezie. 

Díky komunistické péči v těchto krásných prostorách sídlilo kdeco, prý i STB, a jak bývalo v tehdejších dobách zvykem, zničili vše, čemu nerozuměli. Před rokem 1989 zde byl Státní ústřední archiv, v sýpce státní podnik - Zemědělský nákup a zásobování. Zahradní pavilon Vojtěška (pramen Brusnice a taktéž historické místo založení kláštera) byl v ruinách a zahrada spravovaná podnikem Sady, lesy, zahradnictví byla zdevastována. A tak bych mohla pokračovat. Ale to se můžete dozvědět právě při prohlídce kláštera od průvodce nebo sami vyhledat i s fotografiemi na Googlu. 

Benediktini se nastěhovali po revoluci až v roce 1994 a započali hned s opravami za pomoci státu a zahraničních klášterů. Dnes je v areálu hotel, restaurace a také výčep s vynikajícím pivem. A právě dobrým obědem a zlatavým mokem můžete den zakončit. Nebo si udělat procházku do  nejbližšího okolí a zajít třeba do letohrádku Hvězda či se projít v Markétské zahradě. To už nechám na vás. I Bílá hora je v dosahu. À propos, víte, proč se nazývá bílá? Ve středověku se zde těžil opukový kámen, který je bílý a najdete ho právě i v Břevnovském klášteře. Takže, až zase začne být pod mrakem a slunění a koupání jako nejoblíbenější letní činnost nebude možná, zajděte nebo zajeďte na Břevnov. Určitě to stojí za to.

A kam byste mě pozvali vy?

Objevila jsem, co mám v medicíně dělat. Zdraví někdy není v nabídce, říká paliatrička | Video: Daniela Písařovicová

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama