reklama

BLOG Olgy Porrini: Jak je kroj, tak se stroj! Aneb malé zamyšlení o módě…

Móda je projevem osobnosti. Tak, jak se člověk obléká, co se mu líbí, ukazuje především něco o sobě. Dává tak najevo svůj styl, svoji náladu nebo i to, kam se právě chystá. Někdo ji bere vážně, jiný méně, pro někoho neznamená vůbec nic. Ale ať je to jakkoliv, móda je všude kolem nás.

Foto: Shutterstock
Olga Porrini

Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

Jak je kroj, tak se stroj! To říkávala s oblibou babička Marta - a že to byla nějaká parádnice. Tak jsem i já zažila (a to jsem prosím velkou část života prožila v šedivém komunismu) některé módní výstřelky, kterým se dnes musím smát. Krátké sukně a šatičky, které byly vlastně prodlouženým tričkem, kdy se člověk fakt ani nemohl sehnout (tedy mohl, ale spodní prádlo tenkrát nebylo nic moc) a k tomu boty na vysokých šteklech, ve kterých jsem se nikdy nenaučila pořádně chodit. Spíše než chůze to bylo utrpení, ale co by člověk pro parádu neudělal, že? Ale nechci vzpomínat na to, co bylo, i když to by také vydalo na jeden článeček.

Spíš bych se chtěla zamyslet nad tou módou dnešní… To, co se mi vůbec nelíbí, (promiňte pánové a některé dámy) jsou vlasy ostříhané na ježka, lépe řečeno dohola. Proč se někteří mladí zbavují vlasů? V mých dobách se dohola stříhali vojáci (určitě znáte písničku "stříhali dohola malého chlapečka, kadeře padaly, kadeře padaly…") při vstupu do armády, vězni při nástupu trestu, mniši při vstupu do kláštera. A jakmile se pánové vrátili z vojny (vězně ani žádné mnichy neznám) hned si nechali narůst vlasy třeba až na ramena. A já dodnes radši "hladím" po vlasech než po holé lebce…

Další věc, která se mi nelíbí, je tetování. Tedy rozumějte tetování po celém těle. Člověk v létě vyrazí na koupaliště a celý den si připadá jako v galerii. No, některá díla bych určitě jako umělecká nenazvala. Promiňte, já si vždycky vybavím takzvané "přírodní národy", které mají tělo pokryté nejrůznějšími obrazci, sem tam propíchnuté uši, nos, pusu… Jenže zde je tetování a piercing sociální institucí. Jednotlivé motivy mají přiřazené výrazy prolínající se životem společenství. Ale když se dnes podíváte na něčí tetování, jen málokdy poznáte, co vlastně vyjadřuje, co tím chtěl básník říct… Já si nemůžu pomoct, dřív bylo tetování považováno za charakteristické pro "trestance", ale… Jak by řekla moje babička Marta: "Jak je kroj, tak se stroj…" Jenže stejně se nemohu zbavit myšlenky, co když mne to tetování omrzí? Co když změním postoj? Co s tím? No, moje starost to není. A piercing? Tedy já mám také propíchnuté uši a nosím náušnice… Jenže… Právě to jenže! Nejstarší známky o piercingu spadají už do doby kamenné. Takt to by stačilo, myslím.

Existuje také móda, která mě nikdy nepřestane udivovat. A to jsou nejrůznější díry na džínách (ne dírky, ale díry), trička plná skvrn, jako by je člověk právě vytáhl z popelnice. Prostě vypadat neupraveně je módní styl. Z rádoby zanedbaného vzhledu se stal velký business. Čím flekatější oblečení mám, čím více je roztrhané (a pozor, ty nejznámější značky), tím víc IN. Je to obrovský paradox. Dřív si roztrhané a špinavé džíny oblékali lidé, kteří bohužel nic jiného neměli, byl to jejich pracovní oděv do továrny. A dnes si toto oblečení oblékají ti, kteří nikdy nepracovali. Pro mne je to "ganz einfach", tato módní linie se mi nelíbí a už jí na chuť asi nikdy nepřijdu.

A co teprve pánské kalhoty s rozkrokem u kolen? Asi to má nějaký význam, který mi unikl… Že by revolta? Ale proti čemu? Proti komu?

Tak já vám něco řeknu. Teď mluvím za sebe. Když si mužský oholí tvář, učeše vlasy (tedy pokud ještě nějaké má), vezme čistou košili a jeansy… k tomu boty vyčištěné krémem tak, že se blýskají, vždycky mne dojme. Je to totiž elegán. Je IN. Tedy pro mě. Z hlediska módního, člověk zasluhující pohrdání. Zrovna tak žena v elegantních šatech, košili, tričku, kalhotách, jeansech (sem tam nějaká dírka nevadí) je krásná. Tedy zase pro mě. Každý to má holt jinak. Trendy prostě přicházejí a odcházejí, ale styl zůstává. A ten má každý jiný.

A jak to tedy máte vy?

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama