reklama

BLOG Olgy Porrini: Člověk obhroublý aneb „homo hrubiánus“

Doba noblesních pánů a dam patří už do propadliště dějin a nastoupila doba dravější a plná vulgarismů, kdy vůbec nevadí, jestli občas někoho urazím nebo zesměšním. Natož pak v tramvaji pustit sednout chudinku v letech, obtěžkanou taškami. I tyto mladíky řadím do kategorie výše uvedených.

Genderovaná očekávání jsou taková, že muž má vždy názor a žena poslouchá.
Genderovaná očekávání jsou taková, že muž má vždy názor a žena poslouchá. | Foto: iStock

Nedávno se mi dostala do ruky tabulka z nejmenovaného ústavu s vševypovídajícím názvem: Co nám nejvíce vadí na povaze a chování lidí? Pořadí jednotlivých položek mě nepřekvapilo, o tom psát nechci. Spíše mě zaujal řádek, kde jednou z vlastností, která lidem vadí, je sprostota, hulvátství, obhroublost, drzost. Já bych k tomu ještě přidala zlomyslnost. Myslím si totiž, že když je někdo obhroublý hulvát, je zároveň i zlomyslný. Chce urazit, a to záměrně. Nevím sice, co si tím dokazuje, ale jeho ego je uspokojeno. A on si zlomyslně mne ručičky. 

Když se porozhlédnu po svém okolí, zabrousím na naši politickou scénu, na pracoviště, prostě se porozhlédnu kolem, objevím zástupce této kategorie všude. I v těch nejvyšších sférách. Je mi to líto, protože právě tam by měli sedět lidé moudří, noblesní, vychovaní a slušní. To proto, aby nám byli příkladem. Zatím to tak není. Alespoň mně to tak nepřipadá. Ale to posoudí dějiny a naši vnuci a pravnuci.

Olga Porrini

Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

Znám jednu dívku, která sice nemá dukáty, ale má nevěrného manžela. Jestli se domníváte, že dělá scény a křičí, jste na omylu. Naopak mu žehlí košile a tu jeho nejoblíbenější nerada spálila. Prý opravdu nerada. No, co se dá dělat, musí do koše. Zrovna tak jeho oblíbené kalhoty. Díra na koleně! Asi si je nedopatřením roztrhl o hřebík nebo čert ví o co. K večeři dostal guláš v konzervě, který byl už rok prošlý. Sice mu nechutnal, ale její výhružný pohled ho donutil ho dojíst. Výsledek? Na rande nešel, bylo mu zle. Držet někoho silou, aby se mnou zůstal, se mi jeví jako hloupé a… Za ty tečky si můžete dosadit sami, co budete chtít. Žena moudrá a noblesní ví, že takhle si stejně partnera neudrží. Samozřejmě, že je smutná a nešťastná. Jasně, že je to nespravedlivé! Ale buď to té druhé straně dojde, nebo taky ne a skončí to rozchodem. Ale život jde dál a všechna trápení jednou přebolí.

Jiný člověk (i když člověk je pro něj nedostižné slovo) častuje a ponižuje svou ženu tak hrubými výrazy, které ani vyslovit neumím a nechci. Je to prostě hrubián a pro mě je zcela nepochopitelné, jak s ním může dotyčná žít a zůstávat. Ono hulvátství je dnes v kurzu. Aspoň mi to tak připadá. Pro některé dokonce příjemný koníček. Čím více pohoršení vzbudí, tím více je dotyčná osoba spokojena. Řeknete si, no, nemá to v hlavě úplně v pořádku. Ale má! Dělá to záměrně a rád/a. Pokud se takto vyjadřuje někde v ústraní, tak mu to dopřejme, tam tolik škody neudělá. Pokud ale své výjevy šíří veřejně, tam už se chyťme za hlavu. Hulváta a hrubiána nelze zastavit. Slušnost považuje za slabost. Jeden se nestačí divit, kolik je mezi námi lidí, kteří se přímo v nadávkách a urážkách vyžívají. Možná by stálo za to vytvořit ligu za šíření slušnosti. Jenže by to asi bylo k ničemu. Slušnost se koupit nedá ani v žádném butiku s luxusním zbožím. 

A tak jedna rada. Když už máte sprosté slovo na jazyku a chystáte se někoho urazit, zkuste ho spolknout. Pravda, nechutná nejlíp, ale nenadělá takovou paseku jako slovo jednou vyřčené. Nenadávejte, je to naprosto zbytečně strávený čas. Místo toho používejte co nejvíce slovo "děkuji", tím můžete klidně i plýtvat.

Závěrem si dovolím slova naší paní Boženy Němcové: "Jen v šetrné ruce laskavého zahradníka kvete růže domácího štěstí, v hrubých rukou zvadne."

A jak to vidíte vy? 

V obávaném koncentráku věznili i Čapka. 101letého dozorce soud poslal za mříže | Video: Aktuálně.cz

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama