Fandi mámám: Blog pro mámy (nejen) samoživitelky

V roce 2016 rozjely dvě moderátorky a hlavně mámy Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná dobročinný projekt FANDI MÁMÁM. Jejich cílem bylo pomoci maminkám samoživitelkám a jejich dětem v jejich aktuální tíživé situaci, a to zajištěním materiální pomoci. Chtěly také změnit vnímání postavení samoživitelek ve společnosti tak, aby se na
ně lidé nedívali skrz prsty, ale aby je společnost spíš oceňovala za to, že zvládají péči o své děti samy. Od té doby pomáhají každé tři měsíce dalším maminkám samoživitelkám, a to již nejen materiálně, ale i poradensky.
A protože se všechny mámy, ať jsou samoživitelky, nebo ne, při péči o děti potýkají se stejnými radostmi i starostmi a rády své pocity a zkušenosti sdílejí, čímž si mohou vzájemně pomáhat a motivovat se, rozhodly se Žaneta s Petrou založit blog Fandi mámám. Do něj budou o životě maminek (nejen) samoživitelek psát ony i ostatní mámy, které se na projektu Fandi mámám podílejí. Vítejte na blogu, kde si mámy vzájemně fandí a inspirují se!

Pak jsem se vrhla do studia metod koučování a nechala se sama koučovat. Cesta, kterou jsem za rok ušla, by se dala popsat jako "neuvěřitelná" a převrat, který jsem v rámci vztahů zažila, jako "zázrak". Zjistila jsem, že muži jsou nádherná stvoření, stejně jako ženy. Mají emoce a milují, stejně jako ženy. Odkryla jsem si přesvědčení o mužích, zbavila se předsudků a hodnocení a začala víc naslouchat tomu, co cítím nejen uvnitř sebe, ale i jak se chová mé tělo. Objevila jsem spousty zkušeností, na základě kterých jsem odsoudila muže a přistupovala k nim jako další spousta žen, jako k exempláři, který je dobrým doplňkem mého života, ale není rovným partnerem. Jak jsem rozvazovala vzorce svého jednání a chování, myšlení a přesvědčení, které stojí za tím, co se mi děje, najednou jsem čím dál víc viděla, jak nesmyslně se ženy k mužům chovají. Očekáváme, že partner nám má zajistit štěstí, rodinu, finance, zábavu, a samy se stavíme do rolí matek tím, že je neustále pronásledujeme výčitkami, kritikou, podsunujeme jim, jak by se měli chovat, co by měli dělat nebo co naopak nedělat. My jako ženy u partnerů navazujeme tam, kde skončily s výchovou jejich matky. Bereme jim jejich mužnost a chováme se k nim jako k dětem a pak se divíme, že nám to nefunguje. Koho by taky bavilo žít s někým, kdo nám vymezuje prostor, kam můžeme a kdy a kam zase nemůžeme, pokud možno nikdy? A když dojdu ještě dál, koho by pak ještě rajcovalo lehnout si s takovým člověkem do postele? Kdo by chtěl spát se svou matkou?

 Přemýšlela jsem, kde se ve mně vlastně vzala zášť vůči mužům a proč se chci dobrovolně vzdát vztahu, po kterém vlastně toužím. To, co jsem objevila, pro mě bylo šokující, ale osvobozující zároveň. Na základě svých přesvědčení o mužích jsem navazovala známosti s muži, kteří mi mé přesvědčení jen potvrdili. Každá má známost byla horší a horší. Proč? Já sama jsem si volila takové partnery pro život, kteří přesně odráželi mou mentalitu, mé nastavení vůči nim. Místo toho, abych se pídila po tom, proč tohle ve svém životě potřebuji zažívat znovu a znovu, jsem se raději rozhodla, že se vzdám života s mužem. Díky tomu, že jsem změnila sebe a svůj přístup k opačnému pohlaví, se do mého života nepozorovaně přidal někdo, s kým mohu tvořit dvakrát víc než sama. A co vy? Jste ochotné objevit, co vám brání v tom, abyste našla nebo měla spokojený partnerský vztah?

Příběhy hrdinek samoživitelek najdete na webu Fandi mámám: http://www.fandimamam.cz/aktualni-pribehy-maminek/ 

Text: Mirka Rösslerová