Z životních příběhů maminek samoživitelek, s nimiž jsem v kontaktu přes sociální poradnu Fandi mámám, vím, že je to téma velmi živé. Ne každá z nich má to štěstí, že se může spolehnout na podporu svých rodičů nebo sourozenců. Poměrně často mají maminky zpřetrhané vazby se svou původní rodinou, léta se nestýkají, a tak jejich děti nemají často možnost poznat své prarodiče či jiné příbuzné. Pokud v kontaktu jsou, mají mezi sebou vztahy napjaté, nerozumí si, panuje mezi nimi nevraživost. A pak existují samozřejmě i případy, kdy maminky samoživitelky svou původní rodinu ani neznají. Ve všech těchto situacích je pro ženy i jejich děti nesmírně obtížné prát se s nepřízní osudu.

Fandi mámám: Blog pro mámy (nejen) samoživitelky

V roce 2016 rozjely dvě moderátorky a hlavně mámy Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná dobročinný projekt FANDI MÁMÁM. Jejich cílem bylo pomoci maminkám samoživitelkám a jejich dětem v jejich aktuální tíživé situaci, a to zajištěním materiální pomoci. Chtěly také změnit vnímání postavení samoživitelek ve společnosti tak, aby se na
ně lidé nedívali skrz prsty, ale aby je společnost spíš oceňovala za to, že zvládají péči o své děti samy. Od té doby pomáhají každé tři měsíce dalším maminkám samoživitelkám, a to již nejen materiálně, ale i poradensky.
A protože se všechny mámy, ať jsou samoživitelky, nebo ne, při péči o děti potýkají se stejnými radostmi i starostmi a rády své pocity a zkušenosti sdílejí, čímž si mohou vzájemně pomáhat a motivovat se, rozhodly se Žaneta s Petrou založit blog Fandi mámám. Do něj budou o životě maminek (nejen) samoživitelek psát ony i ostatní mámy, které se na projektu Fandi mámám podílejí. Vítejte na blogu, kde si mámy vzájemně fandí a inspirují se!

Jak se stane, že si nerozumíme se svými nejbližšími? Na takovou otázku neexistuje snadná odpověď. Jako dětem nám rodiče předávají své zkušenosti, rady, svým jednáním jsou pro nás příkladem. Ovšem do určitého věku. Jako děti jsme nejprve projekčním plátnem - rodiče do nás promítají své představy a přání. Později se stáváme zrcadlem - svým chováním odrážíme jejich vlastní jednání. Tím, jak postupně přicházíme do jiných prostředí, dospíváme, stáváme se více sami sebou, tříbíme svůj charakter a postoje, obracíme se k hodnotám a životním cílům, které nás inspirují a naplňují, chceme tyto programy reálně žít. A tak se stává, že se právě zde začneme vzdalovat a odlišovat od své původní rodiny. Některé rodiny poskytují svým dětem v rámci dojednaných hranic dostatek prostoru pro rozvoj a experimentování s cílem učit se a poznávat nové, jiné jsou až příliš svázané neměnnými pravidly, tlakem na poslušnost a ovlivněné hodnocením zvnějšku. Svoboda versus vnitřní uvěznění? I tak by bylo možné se na věc dívat. Můžeme cítit maximální pochopení, ale můžeme cítit i velkou nenávist. Najít most jeden k druhému ve spleti ne vždy jednoduchých mezilidských vztahů je úkol pro každého z nás. Je jen na nás, jaké prostředky k tomu zvolíme. Nejspíš ty, které důvěrně známe. Respekt a tolerance patří k těm nejúčinnějším, jejich ovládnutí ale k těm neobtížnějším. Upřímně, kdo z nás umí přiznat vlastní chybu a je ochotný ustoupit ze svých požadavků?

Svou rodinu si vybíráme nebo ne? Tady možná někteří nebudou souhlasit. Svou rodinu spolutvoříme. Z toho už se uniknout nedá. Díky ní se učíme žít, zdolávat překážky, nacházet vnitřní sílu a předávat poselství. V situacích, kdy přirozená podpora v rámci rodiny z nějakých důvodů selhala, nabízí pomoc organizace Fandi mámám. 

A to třeba i online rozcestníkem pomoci Rozcestník Fandi mámám 

Text:

Martina Macková

dobrovolnice Fandi mámám, sociální poradna

  Video Mohlo by Vás také zajímat:

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková