Naučte se odpustit sami sobě: Posune vás to v životě dál
Říká se, že prominout nějaký přečin sobě samým, je to nejtěžší. Snad každý z nás ale někdy něco zkazil nebo někoho zranil, litoval, že něco udělal, nebo naopak nezasáhl. Pocit provinění pak mnohdy negativně ovlivňuje naše životy.
Základem je přijmout, že i ti nejlepší z nás mají svou temnou stránku a je stejně důležitá, jako dobré vlastnosti. Náš stín není třeba potlačovat, ale akceptovat ho. Například vzteklouni bývají lidé, co se také snadno dokáží nadchnout a bývají srdeční. Flegmatici, chorobní odkladači se zas chovají jako kliďasové, které málo co rozhází.
Nemá smysl se sebemrskat ani se snažit neustále obhajovat, proč jsme měli na nějakou chybu nárok. Prostě se to stalo, tak to je. Je možné, že příště dostaneme šanci zachovat se lépe. Nebo taky ne.
Hádky, nedorozumění nebo frustrace patří k životu úplně stejně jako radost nebo harmonie. Když dojde k neshodám, má to většinou dvě příčiny: jsme unavení nebo se nám něčeho nedostává. Na svých blízkých si pak vybíjíme vztek, který ale patří něčemu jinému. Jen nejsme se svými emocemi dostatečně v kontaktu. Někdy si ale okolí vyloží naše slova úplně jinak, než jsme je původně zamýšleli a oheň je na střeše. Jindy se rozlíčíme tak, že se chováme úplně jinak, než podle vlastností, které se nám na druhých líbí.
Jak si odpustit?
Vyrovnaný, a tedy i spokojený člověk, je ten, který chápe, že není dokonalý. Špatné vlastnosti nás polidšťují, jinak bychom byli jako bezduché stroje. Pokud se vám na podobný názor přece jen špatně přistupuje, zkuste následující body:
1) Každý dělá to, co zrovna může. Docela jednoduchá pravda. Kdybyste mohli se zachovat jinak, udělali byste to.
2) Buďte k sobě upřímní. Chápat, že máme i soubor negativních vlastností, je způsob, jak si nic nemalovat na růžovo. Upřímnost k sobě samému nám dává neuvěřitelnou svobodu a lehkost bytí.
3) Poučte se ze svých chyb. Říká se, že zkušenost je nejlepší, ale zároveň také nejdražší učitelka. Jestli se vám v minulosti nějaká situace nebo to, jak jste se zachovali nelíbilo, vezměte si z ní ponaučení.
4) Omluvte se. Mrzí vás, že jste odsekli partnerovi, nespravedlivě obvinili potomka, utrhli se na kolegu? Dejte jim najevo, že vás to trápí. Pokud dotyčný vaši omluvu nepřijme, míček už je pak na jeho straně hřiště.
5) Připomínejte si své dobré skutky. Sebemrskačství nemá dlouhodobě smysl, ale vzpomenout si na to, co se nám povedlo, ano. Je to motivace, abychom se chovali co nejlépe i příště.
6) Udělejte rituál, v rámci kterého odpustíte sami sobě. Můžete si napsat třeba dopis, který pište ve druhé osobě. Představte si, že potřebujete nabídnout slova plné opory a empatie nejlepšímu příteli. Co byste mu napsali?
7) Buďte svým nejlepším přítelem. Když se akceptujeme takovými, jakými doopravdy jsme, nemáme tendenci se hnát do situací, které nám škodí, a ve kterých selháváme. Buďme k sobě laskaví.
8) Starejte se o své tělo. Nemůžeme být vyrovnaní, chovat se co nejlépe a splňovat své nároky, když si nedopřáváme dost spánku, pohybu a zdravého jídla.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
