Spící vetřelec: Pásový opar vyvolá i stres

Měli jste někdy v dětství neštovice? Pak vás může překvapit pásový opar. A to kdykoliv. Stačí se víc fyzicky vyčerpat...

Foto: Isifa/Thinkstock

29. 4. 2015

Pásový opar nejen bolí, ale může být pěkně nebezpečný, pokud se projeví v oku nebo vůbec v hlavě. A že to není žádná výjimka! Odkud se ale tato nemoc bere?

Pásový opar způsobuje virus Varicella zoster ze skupiny herpesvirů. Stejný virus vyvolává plané neštovice. Pokud jste je v dětství prodělali, měli byste zbystřit. Po prodělané infekci zůstává virus v těle v tzv. spícím stavu i po několik desítek let. Když je pak organismus oslabený, může se opět "probudit" a způsobit právě pásový opar.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Virus jako takový obecně spustí oslabení organismu. Nejvyšší riziko infekce je tedy u lidí s poruchami imunity, dříve narozených a také u osob s nádorovými onemocněními. Dalšími chronickými onemocněními, která mohou usnadnit vznik infekce, jsou:

průduškové astma
chronické onemocnění ledvin
deprese,chronická obstrukční plicní nemoc - CHOPN
zánětlivé střevní onemocnění - např. Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida
revmatoidní artritida

Pásový opar se také může objevit vlivem stresu a velké fyzické námahy. Od loňského roku je už i v ČR možné proti pásovému oparu očkovat. Vakcína zaznamenala v minulých letech velký úspěch v USA, kde se setkala se mimořádným zájmem veřejnosti. Vyšší proočkovanosti v ČR dosud bránila poměrně vysoká cena vakcíny, od letošního května však došlo k odbourání i této bariéry.

Jak se projevuje a probíhá?

Průběh a projevy pásového oparu by se daly shrnout do tří fází:

1. Nervová bolest před výsevem oparu: Onemocnění začíná nejčastěji bolestí a méně často svěděním nebo mravenčením v daném místě, přičemž na kůži nebývají viditelné změny. Dále se u nemocného objevuje malátnost, únava, citlivost na světlo, bolesti svalů a hlavy. Vzácně bývá přítomna horečka.

Doporučujeme: Lupénku, ekzém i opary zdolají byliny

2. Akutní fáze výsevu: Fáze, kdy nemocný může nakazit osoby ve svém okolí. Na kůži se objeví skvrnitý výsev, který někdy může být tužší na pohmat. Dojde ke zduření lymfatických uzlin v dané oblasti. Na místě skvrnitého výsevu se začnou vytvářet herpetické neboli oparové puchýřky, které se později zkalí, prasknou, pokryjí se krustou a zaniknou. Nemocný by si neměl puchýřky v žádném případě škrábat. Rozškrábaná místa si tímto způsobem s velkou pravděpodobností infikuje. Během této fáze zažívá nemocný obvykle velkou bolest. Příznaky se ztrácí za 10-15 dní, ale k úplnému vyhojení může dojít až za měsíc. Kůže se hojí nejčastěji bez jizev, pokud nebyly narušeny její hlubší vrstvy nebo nedošlo-li k druhotné infekci oblasti či k jiným komplikacím.
3. Chronická fáze - nervová bolest po zahojení oparu: Pro tuto fázi je typická bolest postižené oblasti, která může přetrvávat týdny, měsíce i roky. Může být velice intenzivního charakteru. Je častější u starších a oslabených lidí. Pravděpodobnost vzniku tzv. postherpetické neuralgie můžeme snížit včasnou léčbou samotného pásového oparu.

Čím dřív, tím lépe

S návštěvou lékaře v žádném případě neotálejte! Léčba by totiž měla začít ideálně do 72 hodin od objevení prvních příznaků. Čím později začne, tím je méně účinná. hrozivé mohou být zejména komplikace, když se virus vyrazí v hlavě nebo v oku.

A pokud už dojde k rozvoji nervové bolesti po zhojení pásového oparu, je terapie velice náročná a často neúčinná. Na postižená místa lze aplikovat vlhké obklady s Burrowovým roztokem (ten vám může předepsat lékař) na 30-60 minut 4x až 6x denně. Včasná léčba zkrátí trvání nemoci a sníží pravděpodobnost vzniku chronické bolesti.

(ivh)

více na uLékaře